Ten, kdo si usmyslí, že začne podnikat, musí mít samozřejmě svoji firmu. A taková firma musí mít stejně samozřejmě své firemní sídlo. Není možné podnikat v jakémsi vakuu, protože jsou jednak zapotřebí prostory k práci jako takové a jednak musí existovat určitá adresa, na které najdou takový podnik všichni, kdo ho chtějí nebo potřebují najít.
A tak se zakládá firma v některém konkrétním místě. Musí mít svou adresu, aby vůbec vznikla, a pak musí mít takové kontaktní místo i nadále, až do svého případného zániku.
Ale má každý (nastávající) podnikatel objekt, ve kterém by si mohl vyhovující, fungující a současně i dobře vypadající firemní sídlo zřídit? Samozřejmě že nemá. Někdo sice vlastní nemovitost, ve které by se dalo podnikat, jenže je tato hodně daleko od představy o ideálním sídle, a někdo nemá dokonce vůbec žádný objekt, který by mohl použít.
Že tedy nemá někdo podnikat, když nemá budovu pro vlastní firemní sídlo? Na první pohled by to tak mohlo vypadat. Ale to by byla přece jenom škoda. Protože by se tím mohlo mrhat něčím talentem, lidem by mohla na trhu scházet určitá nabídka, přišli bychom o plátce daní… A tak by měl mít každý zájemce o podnikání možnost nějaké to sídlo pro svoji firmu najít. A takovou možnost tu vlastně každý také má. Když někdo nevlastní objekt pro své firemní sídlo, může si přece zajistit i sídlo firmy v cizím objektu. Samozřejmě se souhlasem majitele takové nemovitosti, a samozřejmě jenom sídlo takzvaně virtuální.
Člověk si prostě může založit a potom i provozovat firmu ve virtuálním sídle. Získá tím za malé peníze možnost prezentovat se dobře vypadajícím objektem na známé adrese, čímž si zlepší první dojem, který u zákazníků vyvolá, uspokojí úředního šimla a může tu využívat i některé nabízející se služby. A i když mu virtuální sídlo nepatří a může tu využívat jen omezený rozsah služeb, je to lepší než o možnost podnikat přijít.